Vernisáž výstavy CESTA ZA VODOU

Vášnivý surfař vytvořil funkční surfařské prkno z deseti tisíc nedopalků od cigaret, které posbíral na kalifornských plážích. Dokumentární film ukazuje, jak může nenápadné umělecké dílo změnit celkový pohled na věc. Surfařské prkno se stalo globální platformou, která inspiruje k ochraně oceánů, a symbolem kampaně, která vyzývá velké tabákové firmy, aby převzaly zodpovědnost za toxický plastový odpad, který produkují. 

Přístup k čisté vodě představuje pro mnoho rozvojových zemí obrovskou výzvu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a UNICEF nemá přibližně 2,2 miliardy lidí na světě přístup k nezávadné pitné vodě a 4,2 miliardy lidí nemá přístup k hygienickým zařízením. Kontaminovaná voda a špatné hygienické podmínky vedou k četným zdravotním problémům, včetně průjmu, cholery a břišního tyfu. Tyto nemoci způsobují utrpení a úmrtí, zejména u malých dětí - podle WHO jsou nemoci přenášené vodou každoročně příčinou přibližně 3,4 milionu úmrtí, přičemž většina z nich se vyskytuje v rozvojových zemích.  Zlepšení přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením je zásadním krokem ke zlepšení veřejného zdraví a snížení chudoby v rozvojových zemích. Člověk v tísni působí v několika zemích Afriky i Asie, kde pomáhá místním obyvatelům a komunitám problémy s vodou řešit. Fotografie na výstavě jsou pořízeny zaměstnanci Člověka v tísni. 

Režisér Asgeir Helgestad může být nazván norským Davidem Attenboroughem. Stav přírody ve své rodné zemi sleduje celý život, ať už se jedná o včely na jeho farmě, divoké soby v horách nebo papuchalky žijící na březích oceánu. Divákům ukazuje krásu přírody, která je v ohrožení, a sleduje lidskou aktivitu, která je za zhoršující se životní prostředí zodpovědná. S nadšením a velkou trpělivostí odhaluje půvab divočiny a nachází vztahy mezi mikro a makrosvětem. Volání norské divočiny vypráví autorův osobní příběh o vztahu k okolní přírodě a připomíná nám, že příroda je silná, ale zároveň zranitelná.

Jamal je rozsáhlé území na severní Sibiři, které se nachází hluboko za polárním kruhem a je obývané Něnci, vládci tundry a pastevci sobů. Už více jak 200 generací Něnců se vydává přes toto území na cestu dlouhou 1500 kilometrů. Jejich nomádský způsob života ovlivňuje globální oteplování a tání ledu. Jaký dopad budou na tento národ mít hospodářské aktivity, které Rusko na jejich území provádí? Jaký vliv bude vývoj v této oblasti mít na celou naši planetu?

Dlouhé noci ranních ptáčat je film o narůstajícím používání uměle osvětlených průmyslových skleníků ve francouzské Bretani, jejich negativních dopadech na biodiverzitu regionu a o tom, jak narušují vnímání času živé přírody nacházející se v jejich blízkosti. Ve filmu Špinavé obchody - lov odpadkové mafie se reportéři z Die Spur vydávají po stopě převáženého odpadu, aby o tomto špinavém byznysu zjistili víc.

Čím je nejlepší na světě být? Obyčejnou trávou nebo krásnou bylinou, myší nebo ptákem? A co člověkem? Představení pro všechny generace o touze žít a přežít.

Dopolední setkání pro rodiny a všechny, kteří se chtějí dozvědět jak se z odpadového materiálu dá vytvořit něco, co Vám může sloužit nebo dělat parádu.

Tři těla tančí, zpívají a dýchají. Vdechují chvějící se koloběh života a vydechují píseň naléhavosti, z minulosti a budoucnosti zároveň. Oslavou lidskosti nám připomínají životní sílu, která nás oživuje a mění. Dovolí zaznít hlasu potěšení i bolesti ze života na této planetě. Vedena jsou přirozeně – vlastním nitrem, instinktem a intuicí.