Bea Kovács: DRY SPELLS

Alkohol je skoro jako základní kámen naší společnosti — patří k nejběžnějším rituálům oslav, smutku i sbližování a zároveň představuje nejpřijatelnější způsob, jak si změnit vědomí. Lihoviny, které konzumujeme, hluboce ovlivňují tělo i mysl. A zatímco stav opilosti bývá drsný, teprve abstinenční fáze často otevírá dveře skutečnému peklu. Každý připíjí na pijáka, ale málokdo ví, co si počít s alkoholikem. Lidé se zlobí, když odmítnete drink, ale zmizí, jakmile se vás závislost skutečně zmocní. Neexistuje člověk, který by neměl nějaký vztah k alkoholu — i kdyby byl definován právě jeho nepřítomností.

V přepracování japonského čajového obřadu nabízí autorka pozvání na chladné a ponuré okraje Jižního Předměstí, do lehce odvrácené strany Plzně. Společně zde projdeme minulými, přítomnými i budoucími stavy vědomí poznamenanými alkoholem. Zatímco čajový obřad očišťuje a doplňuje, alkohol bývá spíše spojen se stopami a rozkladem. Skrze pečlivě vytvořený soubor instrukcí, které se prolínají s nápojovým lístkem baru, si účastníci zvolí vlastní cestu skrze Jižní Předměstí. Naše putování budou provázet chvíle ticha a sdíleného zamyšlení, během nichž ochutnáme dva čaje z Transylvánie, z nichž každý nese specifické léčivé účinky. Stejně jako při čajovém rituálu se zde hosté i hostitelka propojí v pečlivě strukturované, a přesto organické výměně pozornosti, péče a respektu.

Tato událost nemá žádné morální poselství. Jen pozorování. Budeme zkoumat naši naprosto pochopitelnou lidskou potřebu zaplnit ústa a mysl omamnými látkami — jen abychom na chvíli unikli tomu jedinému, co nás neustále dohání: realitě.