A. J. Nosorožec: Blackout

Vizuální divadlo složené ze série scén tří účinkujících, plastelíny, hlíny a keramických objektů. Autoři inscenace hledají vhodný jazyk pro vyjádření tématu traumatizace a posttraumatických symptomů. Prostřednictvím objektů performeři mluví o epizodách života, na které by člověk rád zapomněl, ale nemůže, a naopak o těch, které se nedaří obnovit v paměti. Hovoří o frustraci a o způsobech, jak s ní bojovat.

Hlavním prostředkem se stává tvarování vlastní bolesti, hra s ní na scéně, pohyb, uhlazování hlíny, vyslovování jmen a pohled do očí divákům. Inscenace navazuje na tradici introvertního divadla, ale mění její vektor – od nepřítomně přítomného k hyperpřítomnému, ale postrádajícímu sebeidentifikaci. Kvůli intenzivní práci s osobní pamětí inscenace obsahuje i dokumentární prvek

V inscenaci se využívají elektronická zařízení, ručně vyrobené nástroje, videoprojekce, plastické a přírodní materiály, stejně jako keramická kolekce autorů performance, vytvořená vlastníma rukama.